Rizika broušení zubů: co očekávat a jak se chránit

Rizika broušení zubů: co očekávat a jak se chránit

Počítadlo rizik broušení zubů

Vypočtěte si riziko komplikací při broušení zubů

Následující nástroj vám pomůže posoudit, jaké riziko zvýší broušení zubů na základě vašeho současného zdraví zubů a dásní. Výsledek je založen na informacích uvedených v článku "Rizika broušení zubů: co očekávat a jak se chránit".

Vaše výsledky
75
Vysoké riziko
75%

Doporučení pro vás

Nedoporučujeme broušení zubů

Vaše riziko je příliš vysoké. Zvažte alternativní řešení jako jsou korekční fazety nebo ortodontické ošetření.

Užívejte fluoridové pasty

Používejte zubní pastu s vyšší koncentrací fluoridu (1500-2000 ppm) pro ochranu skloviny.

Pravidelná návštěva zubaře

Návštěva zubaře po 1-2 týdnech a pak každých 6-12 měsíců je klíčová pro monitorování stavu.

Omeďte kyselé nápoje

Kyselé nápoje mohou erodovat oslabenou sklovinu, tak je omezte.

Rizikové faktory

Citlivost zubů: Vysoká
Stav dásní: Zánětlivé
Hloubka broušení: Hluboké

V posledních letech se broušení zubů používá k úpravě tvaru, délky a kontaktu zubní korunky, často kvůli estetickým nebo funkčním důvodům stále častěji. Přestože může přinést rychlé výsledky, není to bez rizik. Pokud uvažujete o broušení zubů, je dobré znát možná neblahá následky a vědět, jak je minimalizovat.

Co je broušení zubů a proč se provádí

Broušení zubů (či dentální úprava) zahrnuje odstranění tenké vrstvy skloviny a dentinu pomocí rotačního nástroje. Typické indikace zahrnují:

  • redukování dlouhých nebo ostrých zubů, které poškozují dásně
  • vyrovnání výšky řady pro lepší skus
  • úprava kontaktů před nasazením zubních korunek či fazet
  • estetické úpravy po ortodontické léčbě

Procedura je obvykle rychlá - trvá jen několik minut - a je prováděna pod lokální anestezií. Přestože výsledek může být okamžitě viditelný, je důležité vědět, co se může stát po zákroku.

Hlavní rizika spojená s broušením

Každý zásah do přirozené struktury zubu nese určitá nebezpečí. Níže uvádíme nejčastější komplikace.

Opotřebení skloviny

Skvostná zubní sklovina je nejtvrdší lidskou tkání, ale i ona má své limity. Příliš agresivní broušení ji může oslabit, což vede k větší poddruznosti vůči zubnímu kazu a mechanickému poškození.

Zvýšená citlivost zubů

Když se staví na hranici skloviny, odhalí se dentin - měkčí vrstva obsahující mikroskopické kanálky (tubuly). To může způsobit citlivost zubů projevující se bolestí při pití studených, horkých či kyselých nápojů. Citlivost může být dočasná, ale u některých pacientů přetrvává měsíce.

Poškození dásní

Vrchní hrana zubu po broušení může být ostrá. Pokud není po zákroku řádně zaoblená, může dráždit dásně a vést k zánětu či recesi (odtahování dásní). To má za následek zvýšené riziko kořenového kazu.

Změna skusu a nadměrné zatížení

Když se odstraní příliš mnoho zubní hmoty, může se narušit rovnováha skusu. To může způsobit nadměrné zatížení některých zubů, čímž vznikají praskliny, bolesti čelistí a dokonce temporomandibulární poruchy (TMJ).

Riziko rozšíření zubního kazu

Opotřebení skloviny zvyšuje pravděpodobnost, že se bakterie dostanou pod povrch a vytvoří zubní kaz který může rychle postupovat do dentinu a kořene. Navíc, pokud byl během broušení poškozen i dentin, může se kaz rozšířit i bez viditelného povrchového poškození.

Vliv na parodontitidu

U pacientů s existující parodontitida je zánětlivé onemocnění dásní a podpůrných struktur zubu může jakýkoli dodatečný trauma zhoršit stav, vést k větší ztrátě kostní tkáně a horší stabilitě zubů.

Jak snížit rizika před a po proceduře

Dobrá komunikace s vaším zubním lékařem je klíčová. Zde je několik tipů, jak minimalizovat problémy.

  1. Komplexní vyšetření - nechť vám lékař před zahájením měří hloubku skloviny, kontroluje stav dásní a hodnotí skus.
  2. Volba mírného postupu - pokud není nezbytné odstranit velké množství skloviny, zvolte menší úpravy a doplňkové řešení jako jsou korekční fazety.
  3. Po-procedurální péče - používání fluoridových past a ústní vody pomůže remineralizovat sklovinu a snížit citlivost.
  4. Kontrolní návštěvy - po 1-2 týdnech a po měsíci je dobré nechat zkontrolovat stav dásní a příznaky citlivosti.
  5. Úprava stravy - omezte kyselé a cukernaté nápoje, které mohou erodovat oslabenou sklovinu.
  6. Ochranné nátěry - pokud je citlivost výrazná, může zubní lékař aplikovat speciální desenzibilizační gel.
Řez zubu ukazuje opotřebenou sklovinu a vystavený dentin po broušení.

Kdy se vyhnout broušení zubů

Ne každá estetická nebo funkční potřeba znamená, že je vhodné brousit. Zvažte alternativy, pokud:

  • má pacient silnou citlivost zubů nebo je již sklovina opotřebená.
  • trpí pokročilou parodontitidou, kde každý zásah může zhoršit stav dásní.
  • existuje riziko poškození skusu, které by mohlo vyústit v bolesti čelistí.

V těchto případech může být vhodnější použití ortodontických aparátů, korekčních fazet nebo minimalistických korunek, které nevyžadují velké odebrání skloviny.

Tabulka hlavních rizik a jejich prevence

Rizika broušení zubů a doporučená opatření
Riziko Možné následky Prevence / řešení
Opotřebení skloviny Větší náchylnost k zubnímu kazu Minimalizovat hloubku broušení, aplikovat fluorid
Citlivost zubů Bolest při konzumaci teplých/chladných nápojů Desenzibilizační gely, postupné broušení
Poškození dásní Recesi dásní, kořenový kaz Zaoblení hrany, pravidelná dentální hygiena
Změna skusu Bolesti čelistí, opotřebení protějších zubů Precizní diagnostika skusu před zákrokem
Rozšíření zubního kazu Rychlý progres kazu, nutnost ošetření kořene Fluoridace, kontrolní prohlídky
Progres parodontitidy Ztráta kostní hmoty, pohyblivost zubů Udržovat zdravé dásně, pravidelná scaling
Dentista radí pacientovi o fluoridaci a ochranných gélích po zákroku.

Často kladené otázky

Frequently Asked Questions

Jak dlouho trvá poškození skloviny po broušení?

Poškození skloviny není okamžité - nastává během několika týdnů až měsíců, pokud není sklovina dobře chráněna fluoridem a správnou ústní hygienou.

Mohu po broušení používat běžnou zubní pastu?

Ano, ale doporučuje se pastu s vyšší koncentrací fluoridu (1500‑2000ppm) a pokud je citlivost výrazná - speciální desenzibilizační složení.

Je možné zcela se vyhnout broušení?

V mnoha případech ano - ortodontické ošetření, korekční fazety nebo minimalistické korunky mohou dosáhnout požadovaného výsledku bez odebírání skloviny.

Jak často by měl pacient po broušení navštívit zubaře?

Ideální je kontrola po 1-2 týdnech, následně po měsíci a pak podle individuálního stavu každých 6-12 měsíců.

Způsobuje broušení zubního kazu?

Broušení samo o sobě nespojuje kaz, ale oslabení skloviny usnadní bakteriím proniknout a způsobí rychlejší vznik kazu.

Napsal Helena Nováková

Jsem praktická stomatoložka a pracuji ve vlastních stomatologických prostorách v Brně. Specializuji se na preventivní péči a konzervativní stomatologii. Ráda se věnuji psaní blogů na téma péče o zuby, kde sdílím své praktické zkušenosti a rady jak udržet zuby a dásně zdravé. Mezi kolegy i pacienty jsem uznávaná pro svůj citlivý a empatický přístup. Věřím, že správná péče o ústní dutinu je klíčem k celkovému zdraví organismu.